Před časem jsem byl účastník polemiky na internetu, zda je rozumné pěstovat ovocné stromy na palivo. Alespoň tak jsem pochopil, že si téma rozhovoru vysvětlovala protistrana. Já jsem spíše chápal diskusi jako „Vyplatí se využívat dřevo nepotřebných ovocných stromů jako palivo?“ Myslím si, že i když je debata stále o tom samém, z pohledu postavení obou otázek může výsledek vyznívat odlišně. Jak to tedy vidím já?
Začít bych mohl snad kalsickým: „A čo si vy, vojak Kefalín, predstavujete pod takým ovocným stromom?“
Protože ovocný strom může být hruška, jabloň, švestka, meruňka nebo třešeň, ale hlavně to může být malý moderní šlechtěný nízkokmen, který ani po dvaceti letech, jestli se díky způsobu, jak vznikl, dožije, není velký, ale též to může být statný, vysoký a mohutný strom starých odrůd, dožívající se nezřídka osmdesát a více let. Takže v rámci úvodní otázky se sice bavíme o dřevě, ale vždy o velmi rozličném množství toho dřeva.
Zatímco prvních řekněme pět-sedm-deset let může být objem dřevné hmoty v obou mezních případech velikosti stromů stejný, v patnácti letech je nízkokmen stále malý, ale stará odrůda nabírá na mohutnosti a dřeva je nezřídka dvojnásobek a pak rozdíl prudce narůstá.
Nezanedbatelná je také otázka na podmínky pěstování. Tedy jakou plochu máme k dispozici a kolik vody (a času) na zavlažování máme nebo potřebujeme. Současné moderní malé pozemky pro rodinné domy nedovolují pěstovat rozšafně a při touze po ovoci dávají lidé přednost raději vícerým ale malým stromečkům a nemohou si dovolit loterii, sahají po osvědčených odrůdách ze zahradnictví, přičemž si málokdo z nich uvědomuje, že v ceně sazenice stromečku tvoří nemalou část hodnoty licenční poplatek za odrůdu. Ano, v takovém hnusném světě žijete. Když chcete.
Kdo po předcích neprohajdákal anebo si sám zaobstaral skutečné velký pozemek, může při počtech stromů uvažovat opravdu ve velkých číslech. A při správném přístupu má možnost namísto kupování předražených stromečků štěpit semenáče, kterých může být na pozemku vskutku nesčetné množství. Očkování, štěpení, roubování – to jsou metody, které na přírodní podnoži zajistí úrodu osvědčené odrůdy kvalitního ovoce. A je jedno, zda se jedná o nějaké „značkové“ – licencované odrůdy anebo ovoce z koupené zahrady beze jména, zato s kvalitními plody, z původních stromů.
Ovocné stromy vyrostou i z pecek či semen. Avšak zemědělskými školami vzdělaní absolventi vám budou tvrdit, že takovéto stromy musíte přeštěpit, protože nebudou plodit, nebo budou mít nekvalitní ovoce, nebo zplanějí, nebo cojávím co všechno. Přitom pár otázkami zjistíte, že si to nikdy nevyzkoušeli, jen papouškují, co se ve škole namemorovali. Kvalitní vzdělávání, absolventi o ničem nepochybují.
Když nešaškujeme s peckami v ledničce, ale necháme to na přírodu, tedy nastrkáme pecky snědeného ovoce do půdy na vyznačeném místě, abychom to neposekali, tak ty semenáče, které v malém množství z toho vzejdou, ty už potom přežijí i po přesazení na cílové místo. my máme, u existující stovky plodících ovocných stromů věku 5 až 80 let, takových míst pro sto ovocných stromů. Proto si můžeme dovolit vysázet jich opravdu hodně. A po pár letech, kdy se ukáže ne/kvalita ovoce, můžeme rozhodnout, co dál.
Navzdory pověrám, ořech královský semenáč plodí už pátý rok a dává tušit, jak velké, kvalitní a chutné ořechy z něj budou. Podobně je to i s jabloní či hrušní, pátý rok je příslibem ovoce, přičemž tak tři roky jsou potřeba, aby se kvalita plodů zlepšovala. Při dostatku místa mohou vedle sebe růst i stromy s kvalitním ovocem, i ty s méně chutnými, i semenáče nebo výmladky, pravda občas trochu umravněné, aby to nebyla jen houština tenkých větviček. Máme zkušenosti, že i obyčejné trnky, rostoucí po okraji pozemku, jako bariéra proti zvěři či zvědavým sousedům, desátý rok dávají celkem slušně hrubé dřevo, na kterém si později, po uskladnění a vysušení, uvaříte na sporáku pár nedělních obědů a jako vedlejší efekt vytopíte světnici.
Nezřídka se v trávě objeví ořech, kaštan nebo dub, který tam „zasadila vrána“. Překáží-li, je přesazen, ne, roste dál.
Některé štěpené semenáče později nahradí už staré statné stromy. A na starých stromech, které již tolik neplodí, je dřeva fakt požehnaně. A dost ho je i z ořezu takových stromů.
No a teď si zkuste sami odpovědět, zda za takovýchto podmínek se vyplatí topit dřevem ovocných stromů?
