Výkrm kuřat po dospělost není úplně jednoduchá záležitost. Kromě zvýšené péče to vyžaduje i celkem dost krmiva. V takovém osmém až čtrnáctém týdnu žerou jako divoké. Krmiva ubývá a trusu ve voliéře přibývá. Lze snížit spotřebu krmiva a přilepšit kuřatům. Jak?
Našich šestnáct Kalimero kuřátek spotřebovalo za den i pět kilo krmné směsi. Na tří-čtyřměsíční i celkem dost. Do velkého závěsného krmítka jsem každý den musel dosypávat, pohotovostní zásobu jsme měl u voliéry v pětilitrové plastové láhvi. Na jedné straně jsme se těšil, jak kuřátkům chutná a očividně z týdne na týden přibírají. Už to nebyly ty drobná stvoření, které jsme se i bál vzít do ruky. No kontroloval jsem i optimální spotřebu podle tabulek v daném věku. A kontroloval jsem také „kvalitu“ trusu.
Ve voliéře se objevovalo nepřiměřené moc trusu hořčicové konzistence a barvy. A spotřeba krmiva už nekorespondovala s optimem. A protože řízení (všeobecné čehokoliv) je korekce odchylek, bylo načase připomenout si, v čem se věci odchylují od nastaveného a chtěného.
Předzpracované krmivo
Moudré hlavy tvrdí, že slepicím, a kuřatům též, je dobré ulehčit trávení potravy tím, že jim ji předzpracujeme. Že je odbřemeníme od potřeby vynakládat čas a energii na její zpracování ve vlastním těle. Prý to pomáhá rychleji trávit a přijímat živiny. Tedy kuřátka rychleji rostou, nosnice lépe snášejí.
V chovatelské praxi to znamená, že nosnicím lidé dávají máčený chléb, anebo krmí šrotovanou směsí. Kuřátkám se nedává celé zrno v mladším věku ale šrot proto, aby dokázali zobat drobné částečky a také krmivo dobře strávit. Drůbež rychleji tráví, potrava projde trávicím traktem rychleji. Někdy tak rychle, že tělo nestačí vstřebat všechny živiny a trus není hustý, zelenošedý s bílým povlakem (močí), ale hnědý, řídký, světlý. Moc rychlé trávení, zbytečně zkrmena směs, nízká efektivita krmení.
Zkrátka moje kuřátka dorostli do věku a velikosti. kdy rychle přibíraly, na to potřebovali hodně krmiva, ale šrotované krmivo už bylo moc jemné, moc předzpracované na jejich aktuální stavbu těla a fázi vývinu.
Ve voliéře měli i krmítko s pšenicí, sem tam si zobly, ale jen některá a jen trošku. Málo na to, aby se jim zpomalil průběh potravy střevy. Změna šrotované směsi za granulovanou by tento problém neřešila a nechat je jen na pšenici by znamenalo potřebu přidávat jiné doplňky. Přeci jen krmní směs obsahuje vše potřebné. Jen jim to zkrátka dobře pálí.
Na kosti, peří i trávení je vápník
Slepicím se běžně dává, anebo si i sami najdou, drobné kamínky, kterými v žaludku mechanicky drtí potravu. Zejména zrna. A taky se jim přidává krmné vápno, aby měly zdroj vápníku, podobně i drcené vaječné skořápky. Anebo jim dejte tři v jednom. Dejte jim drcený vápenný grit.
Drobné kamínky z vápence plní úlohu drtiče potravy, v průběhu trávení se rozpouštějí a dodávají tělu vápník. A zpomalují přechod natrávené potravy tělem drůbeže. Zlepšují její výtěžnost tělem kuřátka.
A jsme doma.
Vyčtenou radu jsem samozřejmě vyzkoušel. Abych kuřatům ulehčil příjem vápenného gritu, dal jsme jim ho do malého krmítka v rohu voliéry a také jsem nasypal na šrot v krmítku. Sezobaly ho bez problémů, malém krmítku si daly sem-tam a i to jen některé. Takže jsem jim ho přidával každý den do velkého krmítka na vrstvu šrotu.
Výsledek?
Spotřeba krmiva v průběhu tří dnů klesla z 5 na 3,5 kila, trus přestal být řídce hořčičný. Voliéra byla o něco čistější.
Cena gritu a cena krmiva za kilo je přibližně stejná. V čem spočívá úspora? Kuřatům jsem dával zhruba 100 gramů gritu denně, ušetřil jsem 1,5 kila krmiva. Tříkilový pytlík mi vydrží měsíc, ušetří cca 45 kilo šrotu! bez toho, že by kuřatům něco chybělo, spíše naopak.
Vše je to samozřejmě relativní, spotřeba krmiva u kuřat kolísá s jejich věkem a velikostí. Dnes už mají větší podíl pšenice, mají větší velikost i váhu. V každém případě při posledním nákupu krmiva jsem mohl objednat méně krmiva pro nosnice, protože krmiva pro kuřice ještě trochu zůstalo 😉
Vápenný grit pomáhá zpomalit trávení, zlepšit výtěžnost krmiva, snižuje náklady na chov a prospívá zdravotnímu stavu drůbeže.
