Mnohé zahrádkářské magazíny nám radí, že bychom měli na zimu ochránit růže větvičkami z jehličnanů. No kde je vzít? Kde můžete jen tak přijít a odříznout několik větví ze smrků nebo jedliček? Aniž že by vás hnali ochranáři nebo majitelé stromů? Odpověď je velmi jednoduchá. Ve městě. Vezměte si celý stromeček nebo odřízněte několik větví. Samozřejmě, že neořežete jedlovou alej u školy. Jehličnaté stromky se v prosinci a v lednu válejí u kontejnerů. Bezdomovci už dávno vědí, že město je nekonečným zdrojem surovin. Proč by to nemohli využít i zahrádkáři?
My lidé jsme divní. Chráníme přírodu mimo obydlí a zasviníme si místa, kde žijeme. Takže si nemůžeme jít do lesa nasbírat chvojí na ozdoby a do zahrad, jak to bývalo běžné v minulosti. Je pravda, že už nemáme své lesy, jak naši předkové a ti, co je získali, nás z nich vyhánějí. Na druhé straně si navozíme v prosinci stromky z farem do bytů, abychom je po pár dnech vyhodili před domy. Však co bychom dělali se starým stromečkem ve městě.
Takže my dáváme pozor už před Vánocemi, zda u kontejnerů nenajdeme „nevhodný“ stromeček nebo několik odříznutých spodních větví a hned je naložíme do kufru auta, když jedeme do zahrady. A po Vánocích při každé cestě do zahrady vykoukneme nejprve z okna paneláku, jestli tam není nějaký smrček nebo jedlička, co už dosloužily. Pokud není příliš ozdobený, vyberu z auta teleskopické zahradní nůžky a odstřihneme z něj největší haluze. Celý stromeček by se nám totiž do kufru nevešel 😉
A na co jsou dobré větve z jehličnanů? Jak jsem již zmiňoval, přikrývají se jimi růže, aby nezmrzli. Ale to není jediné využití v zahradě. Pěstujete borůvky? Víte, že potřebují kyselou půdu? A víte, co ji okyseluje v lese? Že by padající jehličí? Asi proto se jim tak velmi daří v jehličnatých lesích a v zahradách hynou. Lidé raději koupí okyselující hnojivo, než by využili dary přírody a městských lidí.
My borůvky nepěstujeme, ale máme v zahradě maliny, taky lesní ovoce. Už v minulosti se nám osvědčilo zamulčovat je naštěpkovanými smrkovými větvičkami. Je to lepší, než senem. Proto využíváme Vánoční období, abychom doplnili nastýlku čerstvými větvičkami. Stačí je nastříhat zahradními nůžkami na menší kousky a rozložit mezi rostliny malin. Nejen, že nebude mezi nimi růst plevel, voda se bude méně bez užitku odpařovat, ale rozklad jehličí poskytne malinám přirozené lesní prostředí. A my získáme opět bohatou úrodu chutných malin.
A to vše z odpadu, který jiní lidé vyhodí, protože pro ně po Vánocích vánoční stromeček nemá hodnotu.
