Přesvědčil jsem se o tom nedávno. I když dnešní moderní digitální kompaktní fotoaparáty nejsou jemná mechanická zařízení, jako byly staré fotoaparáty na kinofilm, neznamená to, že nejsou citlivé na to, jak s nimi zacházíme. A tak jsem při práci v zahradě a dílně o jeden digitál přišel.
Prakticky všechno, co jsem dělal, jsem i fotografoval. Jednak pro svůj soukromý archiv, ve kterém dokumentuji svou práci a postupy, ale i pro možnost obohatit články na webu doprovodnými fotografiemi. Takže po příchodu do zahrady jsem malý fotoaparát vybral z pouzdra, vložil do kapsy montérek a vždy, když jsem potřeboval, jsem ho vybral z kapsy, udělal pár fotografií a po vypnutí jsem ho vložil zase do kapsy.
Jednou jsem po návratu domů při prohlížení fotek našel na nich několik tmavých zrníček, špatně zaostřených. Lepší kontrolou fotek a následnou sérií zkušebních snímků i kontrolou fotoaparátu jsem objevil na LCD kompaktu tytéž tmavé zrníčka. Nakonec jsem zjistil, že se mi dovnitř foťáku dostal prach, který kazí všechny fotky. Pokoušel jsem se podle návodu na internetu foťák rozebrat a vyčistit, ale marně. Nakonec jsem foťák musel vyřadit z užívání a pořídit si jiný.
Foťáku se stalo osudným mé chování, kdy jsem ho odkládal do kapsy na kalhotách. A v kapse jsem také našel dost prachu ze dřeva, ze kterého dělám různé konstrukce v zahradě. Pravidelné čištění kalhot i kapsy nestačilo, foťák si to odskákal. Nový foťák už poctivě odkládám do jeho pouzdra a až pak do kapsy. Přece jen se mi nechce každé dva roky kupovat nový fotoaparát.
