Amen, je to tak. Léto končí, i to babí. Ať se nám to líbí nebo ne, teplo už letos bylo a odteď to bude už jen horší. Noci jsou chladné, a také odpoledne v zahradě s tím musíme počítat, že teploty klesají stále více pod desítku. V poledne sice slunce ukáže svou sílu, ale jen na chvíli a v té době jsme většina z nás v práci. Takže když se dostaneme odpoledne do zahrady, slunce si moc neužijeme. A situaci jsme museli přizpůsobit i náš pracovní šatník.
Bylo to fajn, mít na sobě jen pracovní kraťasy s množstvím kapes na všelijaké drobnosti a nářadí a tenké tričko s krátkým rukávem. Bylo to super, když jsme mohli být do deváté večer v zahradě, užívat si nejen klidu, ale i teplo. Ale ta doba pro tento rok již skončila. Když přijedeme do zahrady krátce po čtvrté, slunce si můžeme užít nanejvýš tak hodinu. Zčásti proto, že zapadá za stromy na kopci nad naší zahradou, zčásti proto, že dny se nezadržitelně krátí a s ním i sluneční svit. Navíc v tomto období sluneční paprsky dopadají na zem pod malým úhlem a tak v součtu dostáváme méně tepla. Zatím můžeme být rádi, že nehrozí mrazy, ale za pár měsíců si naplno uvědomíme, jak jsme od Slunce bytostně závislí.
Uvědomuji si to i teď. Namísto trička už nosím sportovní funkční tílko, aby odvádělo pot z mého těla a neprochladl jsem na kříže, a na něm svou oblíbenou pracovní košili s dlouhým rukávem. Namísto kraťasů dlouhé montérky s laclem, aby se mi košile nevyhrnula, když se v dílně sehnu. Na nohou už nemám botasky, ale kotníkové kožené boty, vyřazené z „civilního“ užívání, ale v zahradě těch pár škrábanců na kůži nevadí, hlavně že hřejí na noze a nepropouštějí vodu. Pojištěné to mám ještě teplými ponožkami, mezi mé oblíbené patří funkční ponožky pro zimní cyklistiku, hrubé lyžařské si nechávám na skutečnou zimu.
Zatímco v létě jsem nosil široký rančerský klobouk, aby mi slunce nesvítilo do očí a nepeklo na hlavu, nyní ho vystřídala pracovní kšiltovka. Také, aby mi nízké slunce nesvítilo do očí, ale především aby mi studený vítr nefoukal na hlavu. Nemíním trpět zbytečnými bolestmi hlavy ani jíst pilulky. To si raději dám večer po návratu čaj z bylinek, které jsme natrhali v naší zahradě.
Léto odešlo z naší zahrady a letní oblečení po vyprání šlo do skříně. Tam si počká, dokud koncem května slunce vystoupá tak vysoko, že bude opět hřát a svlékat nás z teplých kabátů.
