Sběr hroznů vrcholí počátkem podzima. Ale o tom, kolik hroznů budete sklízet a jakou budete mít úrodu se rozhoduje už v zimě. Tehdy je třeba ostříhat loňské výhony a podle toho, jaký řez révy zvolíte, dáte nejen tvar keři, ale také určitě množství listů a zejména střapců. Takže si je třeba nastudovat teorii stříhání révy, nabrousit nůžky a začít sledovat dlouhodobou předpověď počasí.
Obecná teorie řezu révy tvrdí, že začít třeba po Třech králích, tedy po šestém lednu. Po brzkém řezu nastupuje raná vegetace, tedy růst výhonků, olistění a později i květů, ze kterých se vyvinou třásně. Pozdní jarní řez oddálí vegetaci a tím i sklizeň hroznů. Při brzkém řezu ale hrozí i zmrnutí révy, pokud přijdou tuhé mrazy, teplejší počasí může podpořit nástup houbovitých chorob po řezu. Takže kdy vlastně stříhat révu?
Určitě záleží na tom, jakou odrůdu pěstujete. A také od toho, kde ji pěstujete. Jiné to je v mrazovém údolí, jiné v teplé kotlině. A také je důležité, jak velký máte vinohrad.
V rozsáhlém vinohradu a malém počtu střihačů trvá řezání i několik týdnů. V takovém případě bazírovat na přesném dnu, kdy začít s řezem révy je nesmysl. Vždy je riziko, že některá část vinohradu bude vystavena po řezu krátkému mrazu. Ale začít jaro s neostříhaným hroznem je větší problém.
My máme vinohrad jen malý a hlavně mladý. Nejstarší kořeny mají sotva dva roky, takže letos se nemusíme trápit pravidelným řezem, stačí zapěstovat kmínky, řez nás bude čekat až příští sezónu.
No i v tomto vinohradu se budeme držet osvědčeného postupu ze staré zahrady. Na každém kořeni si vybereme dvě dobré větvičky, pokud možno co nejvyšší – jako jistotu v případě jarních mrazů. Hlavní větev, tažeň, zkrátíme na deset oček, záložní, pro případ poškození toho hlavního škůdci nebo mrazem, čípek bude mít jen dvě očka. Je třeba si uvědomit, že réva je liána a ta dobře obrůstá a raší i po mrazu nebo ostrém řezu.
Více výhonů nebo více oček na výhonu by mohlo znamenat větší vysilování rostliny. V jednom krajním případě třásně a bobule na nich nenarostou do možné velikosti a zralosti (sladkosti), v druhém případě narostou, ale za cenu vysílení rostliny, která spíše podlehne infekci nebo houbovým chorobám. Přitom celkový počet oček dvanáct na jeden kořen není dogma. Některé druhy révy rostou lépe, když je oček méně. Zase je to záležitost odrůdy i místa a počasí. Třeba vyzkoušet. Když máte v řadě více kořenů stejné odrůdy, otestujete si to sami velmi snadno a najdete pro svůj vinohrad optimální zatížení révy.
My máme vinohrad pestrý, téměř každý kořen je jiné odrůdy. Jednak proto, že hrozny pěstujeme k jídlu, ne na víno. A také proto, že každá odrůda kvete a plodí v jiném období a tedy i v jiném počasí. Diverzifikujeme tak riziko neúrody a máme vyzkoušeno, že ať je rok suchý nebo mokrý, ať hrozny trápí škůdci nebo plísně, úrodu máme vždy, pokaždé z jiné odrůdy. A v optimálním roce na všech 😉
Jako při všem, i při řezu révy je důležité kvalitní nářadí. Tedy kvalitní nůžky, které jsou čisté a ostré. Čím méně poškodíte rostlinu, tím je menší riziko ohrožení mrazem nebo vniknutí infekce. Proto byste větší řezné rány měli ošetřit štěpařským voskem. Čisté nůžky brání šíření nemocí, které si sami snadno můžete roznést, když ostříháte napadený keř a pak ostatní. Pokud máte podezření, že některý kořen trpí chorobou, nechte si ho až na konec, kdy ostříháte všechny ostatní a zdravé kořeny ve vinohradu. Pomůže líh a papírové utěrky, které zlikvidujte, textilní byste opět případné onemocnění roznášeli.
Ostříhané staré větvičky z révy nespalujte, ale naštěpkujte je do kompostu. Získáte tak časem kvalitní substrát a ušetříte za substráty a hnojiva z obchodu.
