Digitální fotoaparát ukládá exponované snímky nejprve do mezipaměti a odtud na záznamové médium. V minulosti každý výrobce fotoaparátu se snažil prosadit právě ten „svůj“ standard a proto bylo rozšířeno velké množství paměťových médií. Dnes je už situace stabilizovaná. Ale i tak je nutno otázce výběru vhodného paměťového média pro záznam fotografií věnovat patřičnou pozornost. Jinak byste se mohli dočkat nepříjemného zklamání.
Kdysi dávno jsem doporučil jednomu známému konkrétní typ digitálu podle jeho neurčitých požadavků a určitých finančních možností. A k němu 32 MB kartu, protože neměl vlastní počítač a občas si „půjčil“ bratrancův. Na tu kartu se mu vešlo asi 70 fotografií, což podle jeho slov bylo mnohem více, než jeden 36 obrázkový kinofilm a to mu prý dost dlouho vydrží. Když jsem ho po asi roce potkal a ptal se ho, jak se mu s jeho foťákem fotografuje (popravdě nebyl nic moc, fotil jen venku na slunci a doufal jsem, že za ten čas to pochopil a koupil si něco lepšího …) tak odvětil, že ani moc nefotí, neboť ty paměťové karty jsou velmi drahé. Na co jsem se zase podivil já a řekl mu, že mu to může být jedno, vždyť jednu už má a i tak všechny fotky přece z karty přesouvá do PC a pak pálí na CD.
Ukázalo se, že až teď můj známý pochopil, proč jsem mu říkal, že si k foťáku musí pořídit i osobní počítač s vypalovačkou (tehdy to nebyla samozřejmost). On prý po zaplnění karty ve foťáku koupil druhou a fotografoval, dokud ji zase nezaplnil. Fotky si uchovává na kartách a pohlíží na LCD na foťáku (1,5 „) …
Ještě pár krát v životě jsem zažil, že si lidé kupovali kompaktní fotoaparát s ohledem na velikost LCD, aby si mohli fotky z digitálu co nejlépe prohlížet. Věřím ale, že čtenáři tohoto blogu mají už jakési znalosti o digitální fotografii a také zkušenosti a tak vědí, že fotky se prohlížejí na počítači / notebooku, archivují na discích a tisknou na papír. A že paměťová karta ve fotoaparátu slouží pouze k ukládání dat / fotek do doby, než se dostanou z karty na archivační místo, aby se prázdná karta opakovaně použila pro nové fotky.
Jakou kartu do Nikonu?
Nikon D5100 má pro ukládání fotek jedinou šachtu a používá karty typu SD v plné velikosti. Tedy ne miniSD ani microSD (z mobilů a tabletů). Ty sice můžete používat vložené do redukce na plnou velikost, ale velmi to nedoporučuji. Redukce na miniSD nebo microSD kartu vnáší do systému přenosu dat další řadu mechanických kontaktů a ty mohou být příčinou zpomalení přenosu nebo i ostatních problémů s ukládáním exponovaných snímků.
Jako dočasné řešení si to umím představit, dokonce jsem to sám už využil. To když jsem přijel k tchánovi na návštěvu a chystal se vyzkoušet svůj nový Nikon D5100 v zahradě. Po testech SD karet jsem totiž obě nechal doma na stole 😀 Naštěstí jsem měl s sebou microSD kartu a redukci, kterou používám v autokameře. Tak jsem fotografoval na ni.
Nikon D5100 vám i bez vložené SD karty dovolí nastavit si parametry fotografie a exponovat ji, ale nikam ji neuloží. Nedisponuje vnitřní pamětí pro ukládání fotografií, jako některé zejména kompaktní fotoaparáty. Tedy bez karty můžete trénovat kompozici a nastavení parametrů digitální fotografie, ale nic z toho nemůžete později použít.
SD karta se vkládá do pravé strany fotoaparátu, do gripu, přes dvířka otevírané směrem dozadu vysunutím a otočením. Po vyjmutí karty doporučuji dvířka opět zavřít, aby se neodlomily při neopatrné manipulaci (rodinným příslušníkům) s fotoaparátem. Po opětovném vložení SD karty do šachty a zavření dvířek zapněte fotoaparát a ověřte si, že kartu přijal. Občas se může stát, že foťák kartu nezaregistruje. Tehdy ho vypněte, vyberte kartu, opět ji vložte a zapněte přístroj pro kontrolu.
Parametry SD karty pro zrcadlovku musíme posuzovat ze dvou hledisek:
Potřebná kapacita SD karty pro Nikon D5100
Kapacita karty určuje, kolik obrázků na ni můžete z fotoaparátu uložit. A proto musíte vedět, jakou velké datové soubory fotoaparát produkuje. Jejich přesná velikost je určena zejména množstvím barev, které snímek obsahuje, čím pestřejší škála, tím větší soubor. Ale pro hrubou orientaci můžeme říci, že v nejvyšší kvalitě při 16 megapixelovém snímači Nikon D5100 ukládá JPG soubory o velikosti 5-7 MB a NEF (raw) soubory o velikosti asi 20 MB. Při snímání do NEF + JPG současně tedy jedna snímek vezme z karty asi 25 až 27 MB místa.
Doplním, že na jedno nabití originální akumulátor dovolí nasnímat asi 700 záběrů NEF. Při intenzivní práci s bleskem o něco méně. Tipněme si 600 záběrů.
Na 32 GB SD kartu se tedy vejde asi 900 NEF + JPG obrázků, resp. asi 5000 JPG, to ale na jednu baterku nedáte. Na 16 GB levnější a menší kartu tedy nafotíte asi 450 NEF + JPG obrázků nebo 2500 JPG fotek v nejvyšší kvalitě. Myslím, že mnoha uživatelům-fotografům i taková kapacita postačí. Protože jsem měl jen SD karty malé kapacity nebo microSD karty, koupil jsem si rovnou 32 GB SD kartu Kingston třídy (Class 10). Později jsem ale dokoupil druhou SD kartu, souviselo to s druhým aspektem výběru karty pro digitální zrcadlovku:
Potřebná rychlost SD karty pro zrcladlovku
Za běžných okolností vás nějaká rychlost SD karty, či spíše zápisu na SD kartu nemusí zajímat. Nakomponujete si záběr, stisknete spoušť, foťák exponuje a uloží soubor na SD kartu. Jakmile ale přijdete na chuť focení sportu nebo obecně vás uchvátí možnost sériového snímání záběrů, může nastat problém. Nikon D5100 umí snímat 4 obrázky za sekundu. Jak dlouho to bude stíhat, záleží na dvou faktorech. Zda snímáte jen do JPG nebo kombinujete NEF a JPG. Kolik dat tedy váš Nikon produkuje. A zde přichází ke slovu vnitřní vyrovnávací paměť a rychlost zápisu na SD kartu. Při pomalé kartě se vám může přihodit, že po deseti záběrech foťák na chvilku přestane fotit, aby uložil záběry na kartu, při rychlé kartě můžete fotografovat neomezeně. Když fotografujete přelet akrobatického větroně s pomocnou turbínou a snímáte dobrou minutu v kuse každičký pohyb tohoto výjimečného stroje, tak se stanou dvě věci. Žádný moment neujde vašemu fotoaparátu a okolostojící fascinujete zvukem nepřetržité kulometné palby závěrky vaší zrcadlovky možná více, než ten turbínový Blaník 😉 A všechno je o tom malém číselku, které je na SD kartě napsáno.
SD karta pro vaši digitální zrcadlovku by měla být třídy minimálně 10, tedy měla by mít na sobě nápis „Class 10“ nebo osvědčenou značku, číslo 10 v písmenku C, jako kdyby v kroužku. Rychlost zápisu na takovouto kartu se udává jako 30 MB / s. Ale pozor! Ani to nemusí vždy stačit. Narazil jsem na problém „přestávky v nepřetržitém focení“ a proto jsem se poohlédl po rychlejší kartě a odkoupil novou. Také byla třídy 10, ale s rychlostí zápisu 45 MB/s. A hned se mi fotilo lépe.
Ne, že by z mého Nikonu lezli lepší fotky, na to se musím naučit lépe fotit. Ale už jsem nezažil problém zablokovaného foťáku v té nejnevhodnější chvíli.
Pro lepší názornost jsem udělal tři testy. Fotografování do NEF + JPG nejvyšší kvality v režimu sériového fotografování na tři různé karty až do zastavení snímání:
16 GB Class 4 microSD karta:
32 GB Class 10 karta 30 MB / s:
32 GB Class 10 karta 45 MB / s:
V prvním případě nejprve 9 záběrů, pak přestávka a pak dva záběry a zase přestávka za 15 sekund (13 sekund čistého focení bez poslední přestávky). Celkem 11 fotek.
V druhém případě nejprve 9 záběrů, pak přestávka následována dvěma záběry a přestávkou a nakonec jeden záběr a přestávka za 15 sekund (13 sekund čistého focení bez poslední přestávky). Celkem 12 fotek.
Ve třetím případě nejprve 14 záběrů, pak přestávka následována třemi záběry a přestávkou a opět dva záběry a přestávka, takto celkem 15 záběrů za 15 sekund.
Rozdíl v rychlosti je evidentní a jednoznačně se dražší a rychlejší karta vyplatí.
Zopakoval jsem test rychlosti sériového snímání i s nastavením na JPG maximální kvality. Také jsem test omezil na 15 sekund.
V prvním případě nejprve 22 fotek, následovala přestávka, po ní dva záběry, opět přestávka, zas fotka, a takto celkem 27 záběrů.
V druhém případě nejprve 32 fotek, následovala přestávka, po ní dva záběry, opět přestávka, zas po dvě fotky, a takto celkem 37 záběrů.
Ve třetím případě bez jakéhokoliv zaváhání či přestávky nafocených celkem 48 záběrů.
Vše tentýž fotoaparát, tentýž setový objektiv Nikor 18-55 na 55 mm, ve stejný čas, v témže osvětlení tentýž objekt (hodiny).
Proto pokud chcete využít parametry svého foťáku naplno, nešetřete na SD kartě a pokud stojíte před volbou, raději kupte menší, ale rychlejší. Nebudete přece dehonestovat vynikající parametry Nikonu D5100 pomalou a slabou SD kartou.