Zdá se vám to jako přitažené za vlasy v takových vedrech ještě zakládat oheň? Přesto jsme se s přáteli dohodli, že je v sobotu navštívíme a připravíme si společný oběd na grilu. Koupili jsme pár plátků krkovičky, z balkonu obrali pár červených rajčat, do košíku zabalili domácí kváskový chléb, koření a sedli do auta. Čekalo nás příjemné sobotní odpoledne v zahradě na vesnici.
Nejprve jsme z koření, mleté papriky a olivového oleje připravili marinádu pro krkovičku a nakrájeli zeleninu. Maso po opláchnutí ve studené vodě jsme osušili papírovým ubrouskem. Někdo marinuje maso pro grilování den předem a dává ho do chladničky, ale při nízké teplotě opravdu dlouho trvá chutím, dokud proniknou do masa. Když grilujete v létě v zahradě, stačí marinování při takové teplotě za čas, dokud všechno připravíte.
Pod košatou jabloň jsme přenesli dřevěnou lavičku a ve stínu vedle ní jsme postavili dva „pracovní stolky“. V uvozovkách proto, že se jednalo o několik plastových zelinářských bedýnek, postavených na sobě dnem vzhůru. K tomu několik lehkých židlí a příjemné sezení v zahradě bylo hotové. Široká koruna poskytovala bezpečný stín a větřík příjemné osvěžení.
Pak přišel čas na zahradní gril. Byl čistý, takže žádný problém. Stačilo ho naplnit dřevěným uhlím, které kámoš koupil v nějaké prodejně. Po jeho úspěšném zapálení pomocí podpalovače, též z obchodu, stačilo počkat, dokud všechny kousky důkladně začnou hořet. Grilovat se nedá na plameni, ale v záři, vycházející z uhlíků. Proto je třeba počkat, dokud vše prohoří a zůstane žhavé. Tedy se černá barva změnila na šedou.
Grilovat se dá i na dřevě, jen je to méně pohodlné. Třeba nechat dřevo rozhořet, počkat na to, až z něho zůstane dostatečná vrstva žhavých uhlíků a může se jít na to! Dřevo v naší zahradě grily máme uložené u chatky, odložené ze seřezávání stromů, případně z odstraněných starých suchých stromů.
Rošt na grilování jsme nechali rozehřát nad uhlíky a pak jsme ho přetřeli slaninou, aby se maso k němu nepřilepilo. Pak jsme vedle sebe položili kousky masa. Na začátek kuřecí hřbety a kuřecí křidélka, oblíbená pochoutka domácího pána. Mluvit o minutách grilování se nedá, záleží na teplotě uhlíků a výšky roštu nad nimi. Já jsem zvolil vyšší polohu, aby mi maso neshořelo. První strana se dělá trochu déle, než druhá. Dokud je maso přilepené k roštu, není ještě ugrilované a neodtrháváme ho.
Po kuřecím přišla na řadu krkovice. Plátky položené vedle sebe postupně měnily barvu a uvolňovaly vůni. Po chvíli bylo i maso hotové a nezbývalo jen ochutnat.
Během grilování se uvolňuje z masa tuk a kape do uhlíků. Ty se občas rozhoří do plamenů, což ale během grilování nechceme. Pomoc je jednoduchá. Na stolečky jsme kromě táců s masem, zeleninou a čistých talířů přinesly i plastový rozstřikovač s čistou vodou. Pak stačilo trochu poprášit hořící uhlíky a bylo po plamenech, které by spálily naše chutné masíčko. Za celé odpoledne jsem spotřeboval asi dvě deci vody, možná ani to ne.
A tak jsme si tu posedávali, debatovali, holky popíjeli střik s vínem, grilované maso jsme zajídali zeleninou z balkonu i zahrady. Šťavnatá rajčata a křupavé papriky a já i domácí kváskový chléb. A protože byla fajn atmosféra, stalo se z grilování i posezení při večeři 😉 Jen jsme některé sezení trochu posunuli, aby stále zůstali ve stínu.
Příprava jídla pro rodinu je pro většinu žen práce, ale společná grilovačka se může stát příjemnou společenskou událostí a setkáním s přáteli. Namísto grilování hospodyňky v kuchyni ugrilujme dobroty na čerstvém vzduchu.
